Vytejte na jedlickomenovych stran

prosim nez se rozhodnete podivat na zverinec kliknete na:http://s15.bitefight.cz/c.php?uid=51854

Užovka Obojková

Užovka obojková (Natrix natrix) je evropský nejedovatý had.

Užovka obojková má obvykle tmavě zelenou nebo hnědou barvu, s charakteristickými žlutými nebo oranžovými, černě a bíle lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Zbarvení bývá různé, od šedé po černou, spodní strana je světlejší. Dosahuje délky až 120 cm.

Živí se obojživelníky, nejčastěji žábami, ale příležitostně i savci (drobnými hlodavci), rybami a hmyzem.

Přes zimu ulehá do zimního spánku a páří se krátce po jarním probuzení v dubnu až v květnu. Vejce s kožovitým povrchem jsou kladena po osmi až čtyřiceti kusech v červnu a v červenci, mláďata se líhnou asi po deseti týdnech. Vejce potřebují teplotu nejméně 21° C. Mladí hadi jsou dlouzí asi 18 centimetrů a jsou samostatní ihned po vylíhnutí.

Protože nejsou jedovatí, na obranu produkují pouze zapáchající tekutinu nebo předstírají smrt. Někdy předstírají také útok, ale neotvírají při něm čelisti. Při obraně kouše jen vzácně.

Tento had se široce vyskytuje v nížínách kontinentální Evropy, od jižní Skandinávie po jižní Itálii, také se nachází v severozápadní Africe a na Britských ostrovech s výjimkou Irska.

Užovka obojková

chrestys

Chřestýšovití jsou podčeleď hadů čeledi zmijovitých (Viperidae), obsahující 18 rodů a 154 druhů, včetně poddruhů. Údaje se dle jednotlivé literatury a nových výzkumů liší. Vyskytují se v Americe a jižní a jihovýchodní Asii. Na rozdíl od zmijí mají na hlavě termoreceptory, které mohou zjistit i nepatrné teplotní rozdíly a umožňují jim bezpečně vyhledávat potravu, kterou většinou tvoří teplokrevní obratlovci. Praví chřestýši patří mezi evolučně nejmladší hady. Tvoří velice rozmanitou skupinu hadů, mezi kterými lze najít velké (chřestýš kostkovaný - až 2,44 m) i malé hady (stěží okolo 50 cm).

Američtí zástupci rodu Crotalus (chřestýši) mají na konci ocasu chřestídlo, které dalo název celé skupině. Jsou to zrohovatělé články, které má had na konci ocasu. Při vyrušení třese had ocasem a vydává tak silný chřestivý zvuk, který slouží jako upozornění pro ostatní živočichy, aby se nepřibližovali. Asijští chřestýšovci chřestidlo nemají. Zástupci rodu Sistrurus mají na vrchu hlavy velké, symetrické štítky, naopak hadi z rodu Crotalus mají štítky na hlavě rozpadlé na drobné šupinky.

Některé druhy se často chovají v zajetí a pravidelně rozmnožují se. Často se chová chřestýš brazilský, který dorůstá až 1,5 metru a je velmi krásně zbarvený. Nejčastěji se chovají krásně zbarvené stromové druhy, které dorůstají maximálně do jednoho metru. Jejich toxicita není příliš vysoká, přesto je nutné i u nich dodržovat vysokou opatrnost. Jsou vejcoživorodí a v zajetí se dobře rozmnožují. Zřídka se chovají některé druhy křovinářů ze Střední a Jižní Ameriky a ploskolebci, kteří se vyskytují v Americe, jihovýchodní Asii a jihovýchodní Evropě.

Papousek:

Papoušci jsou vývojově starým řádem hlučných a pestrých ptáků, jehož domovem jsou převážně tropické oblasti světa - Austrálie, Tichomoří, Jižní a Střední Amerika. Na jižní polokouli jejich rozšíření sahá až k Ohňové zemi v Patagonii a na Nový Zéland. Kdysi obývali i Evropu.

Je to ucelený řád ptáků zahrnujících 322 druhů

Papoušci

Osmaci:

Osmák degu (Octodon degus) je malý chilský hlodavec, lidově přezdívaný též chilská veverka. Jméno osmák má původ ve tvaru žvýkacích plošek jeho stoliček, které tvarem připomínají osmičky.

Osmák degu

Gepard:

Gepard štíhlý je kočkovitá šelma, proslulá jako nejrychlejší suchozemské zvíře. Na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 100 km/h.

Gepard

TERÁRIUM POGONA VITTICEPS

Vždy se nejdříve musím rozmyslet jestli budeme zvířata odchovávat nebo se nám líbí jen svým vzhledem a společenským životem. Agama vousatá (Pogona vitticeps) je poměrně větší ještěr a vzhledem ke své velikosti vyžaduje větší terárium.

Jestliže nebudeme zvířata odchovávat, pak nám bude stačit pro 1-2 agamy vousaté pořídit menší terárium o velikosti 85x50x55 cm(dxšxv). Menší terárium se také hodí k odchovu mláďat agam vousatých, protože ve velkém teráriu by měly problémy s lovem potravy a my je můžeme lépe sledovat. Jestliže máme menší terárium, můžeme agamám zpestřit život občasnými výlety po bytě. Bohužel v tak malých teráriích mají zvířata jen malou snahu o páření, protože k námluvám potřebují mnohem větší prostor. Já sám mám 4 dospělé agamy vousaté a chovám je v teráriu o rozměrech 160x65x60 cm(dxšxv). Začínal jsem je ovšem chovat v teráriu o rozměrech 65x32x35 cm(dxšxv) a takové menší terárium není problém vyrobit. Stručný návod najdete v sekci

VLASTNÍ CHOV a více fotografií v sekci fotogalerií MOJE TERÁRIA.

Budete-li chtít agamám dopřát více prostoru je lepší pro pár sestavit terárium o rozměrech 110x55x60 cm(dxšxv). Jestliže se rozhodnete pro chov a odchov agam vousatých je lepší sestavit chovnou skupinu 1,2-3(1 samec a 2-3 samice) nebo skupinu 2,3-4 a pro ně vybudovat terárium o rozměrech 180x60x60 cm(dxšxv). Jako materiál lze použít různé dřevěné desky, sklo a kovové rámy.

Terárium vybavíme vhodným substrátem jako je jemný písek (agamy rady požírají zrníčka písku, v případě, že by byl písek příliš hrubý může u mláďat způsobit zácpu). Písek rozprostřeme po terárium ve vrstvě asi 5-10 cm. Písek nesmíme zapomenout propláchnout, aby se zbavil nečistot a prachu, který může agamám ublížit. Dále do terária umístíme několik kamenů, kořeny, větve, vyvýšenou polici nebo kousky kůry, aby agamy mohly šplhat a lézt. I když je agama pouštní tvor, neměla by zde chybět mělká miska s vodou. Například moje agamy se velmi rady skoro každý den koupou.

Osvětlení terária zajistíme zářivkovou trubicí s podílem UV záření (NARVA, REPTIGLO a další). Já osobně používám zářivku NARVA Reptilight 18W 59cm a vše je v pořádku. Zářivka v UV zářením je velmi důležitá pro chov těchto ještěrů a dělí se na UV-B a UV-A. Záření UV-A zajišťuje zbarvení a chování ještěrů a bývá obsaženo i v některých výhřevných žárovkách. Záření UV-Bpomáhá při přeměně provitaminu D3 na vitamín D3, který zajišťuje syntézu vápníku v organismu.

Dále musíme zajistit v teráriu výhřevný bodový zdroj, který nám umožní vyhřátí až na 45 stupňů C. Můžeme použít výhřevnou bodovou žárovku 40-100W (záleží na velikosti terária) nebo topný kámen. Nejlepší je kombinace obou těchto způsobů. Optimální teplota v teráriu je kolem 30 stupňů C a s nočním poklesem na 20 stupňů C.

POTRAVA POGONA VITTICEPS

Agama vousatá (Pogona vitticeps), co se týká krmení, je spíše všežravec. Často se uvádí převaha bylinné složky stravy nad hmyzem, ale podle mých zkušeností a zkušeností ostatních chovatelů tomu tak vždy není. Potravu by měl asi tak ze 70% tvoří hmyz. U mláďat je to více a u dospělých jedinců je to méně, ale záleží na jednotlivých jedincích.

Většinu mého krmení zastupují cvrčci, především Cvrček domácí (Acheta domestica) a občas Cvrček černý (Gryllus bimaculatus), které sám chovám. Teď když agamy o dost vyrostly, tak krmení hojně doplňuji šváby, holátky a sarančaty.

V sekci VLASTNÍ CHOV najdete stručný návod jak chovat cvrčky a můžete si celých chov prohlédnout i ve FOTOGALERII.

Jako další krmení podávám na zpestření stravy asi tak jednou za čtrnáct dní v malém množství červy zophobas a moučné červy. Tyto červi by však neměli tvořit většinu potravy, protože obsahují velké množství chitinu a u mláďat mohou způsobovat zácpu a poškodit střeva. Dále jim občas dávám žížaly a přes léto hmyz, který se dá nachytat na loukách jako například kobylky.

Můžete také krmit různými druhy švábů (některé mohou zamořit celý dům), sarančaty nebo u dospělých jedinců holátka myší (max. 1x do měsíce).

Navíc moje agamy dostávají stále čerstvé čínské zelí, ale nejraději mají sladkou okurku, květy a listy pampelišek a květy sedmikrásek, ale i ovoce. Mám zkušenosti s ovocem jako je broskev, jablko i vodní meloun.

I když je agama vousatá převážně pouštní ještěr je nutné mít v teráriu nějaký zdroj vody. Vodu pijí olizováním dekorace nebo z ploché misky, ale pokud agama nepije, má dostatečný příjem vody z ovoce a zeleniny.

Nesmíme také zapomínat na dostatek vitamínů a minerálů. V obchodech je k dostání mnoho vitamino-minerálních směsí. Zkušenosti mám s přípravky Reptivite, ale je možné podávat i Roboran H. Jednou za 2-3 měsíce podávám malé množstí Combinalu AD s vodou v poměru asi 1:10 (AD:voda), ale zaleží na hmotnosti zvířete. Důležitý je také dostatek vápníku a to hlavně u mláďat a u březích samic. Vápník se prodává buď čistý nebo jej můžeme získat velmi jemným drcením vaječných skořápek nebo strouháním sépiové kosti.

Musíme si dávat pozor také na obezitu agam. Časté krmení holátky myší může vést ke sterilitě. U dospělých jedinců je krmení myšími holátky poměrně důležité ale ne více než 1 až 2x do měsíce. Je důležité krmit v malých dávkách častěji než ve velkých po dlouhé době.